Jakub Smejkal

Impotence stavebního zákona

3. 08. 2017 8:00:41
Recenze bestselleru letošního léta - Novely stavebního zákona s podtitulem „Co Čech, to stavebník“ od Káji Šlechtové. Autorka jásá na Facebooku, chataři a kutilové tleskají, české stavebnictví tiše zvrací... Tak ať mu nezaskočí!

Letošní jaro a brzké léto se neslo na Ministerstvu pro místní rozvoj ve zvláštním duchu. Ministryně Karla Šlechtová sdílela svá energická poselství, upouštěla emoce na Facebooku a čas od času sebe sama imaginárně poplácala po zádech.

A při tom všem přebíhala mezi schvalováním novely stavebního zákona a novely zákona o pohřebnictví. Jaká to ironie, že vzala „z jedné vody na čisto“ nebožtíky a české stavebnictví. Oba jsou na tom totiž po zdravotní stránce podobně, jen to stavebnictví - bych dodal: „ještě držíme na přístrojích“.

Jak vlastně vypadá aktuálně platný stavební zákon, který novelizujeme? Kdysi se mi dostala do rukou kniha žánru "gamebook". Což je vlastně textová hra v knižní podobě, kde máte umožněnu volbu pokračování příběhu tím, že nalistujete příslušnou stranu podle svého rozhodnutí – např.: „pokud chceš odejít z místnosti, nalistuj stranu 353, pokud chceš tasit meč, pokračuj na stranu 14...“. A takto přesně vypadá dnešní stavební zákon. Skoro bych výtisk úplného znění zákona doplnil podnadpisem „gamebook pro otrlé stavebníky“.

Když se chcete jako nový čtenář prokousat stavebním zákonem, tak Vás to bude stát hodně listování zepředu dozadu. Jeden paragraf odkazuje na druhý a zároveň dodává, že toto platí pouze, pokud to nevyvrací paragraf na konci a úprava je definována v paragrafu na začátku... A když jste si jisti, že Vaše stavební úprava nepotřebuje žádný typ „legislativního posvěcení“ a čtete dále (což někteří ani neudělají a jdou stavět), tak další ustanovení se opět vrací zpět a tyto výjimky doplňuje opět nějakou podmínkou a vrací Vás nejen tam, kde jste byli, ale klidně i ke složitějšímu typu řízení.

Čili stavební zákon je již záplatovaným paskvilem, který opět záplatujeme a nemůže to nikdy skončit zjednodušením a zrychlením administrativy. Na to je zapotřebí začít znovu, jednoduše, výstižně a hlavně trvanlivě.

Však stavebník pomalu získává teprve teď pocit, že se na stavebních úřadech naučili stavební zákon vykládat, neříkám stejně, ale aspoň podobně jako jinde a ne diametrálně odlišně na každém úřadu. Doběhly nám i soudní procesy, které svými judikáty ustanovily výklad některých sporných odstavců. A my opět vítězoslavně lepíme stavební zákon, což má zásadní dopad na nestabilitu a právní nejistotu interpretace stavebního práva, protože tyto judikáty budou už opět právně překonané.

A proč bylo tedy tak nutné udělat novelu zákona? Samo ministerstvo neustále jako důvod vyzdvihuje zejména snadnější výstavbu rodinných domků a společné řízení.

Společné řízení

Cožpak dříve nešlo vést společné územní a stavební řízení? Vždyť jsme měli §94a Společné územní a stavební řízení. To je stejná fáma jako, že za starého zákona o veřejných zakázkách nešlo soutěžit jinak, než na nejnižší nabídkovou cenu... No tak dobře, doplnil se do toho proces EIA. Hurá! Každý investor bude s chutí platit a čekat na detailní dokumentaci pro stavební povolení v okamžik, kdy netuší, jestli vůbec a jak projde procesem EIA a jestli celý projekt nehodí do koše. ŘSD by mohlo vyprávět např. o R49...

Stavby pro bydlení a pro rekreaci

Paní ministryně, české stavebnictví nezachrání zvětšení limitu pro ohlášení stavby domečku manželů Novákových, ale zákon, který bude beze změn platný 20 let, a všichni se s ním naučí fungovat. Nastartování stagnujícího stavebnictví není o tom, že Franta Vomáčka si bude moci udělat větší bazén a nebude se na to muset ptát staré Blažkové od vedle, nebo že si postaví dům svépomocí o půl roku dříve.

Zrušení kolaudace

Ani ho nezachrání, že Franta dům nebude muset kolaudovat a ušetří za „zbytečné hasičáky“ nebo zábradlí na schodech (nikdo nezkontroluje dodržení projektu a podmínek dotčených orgánů jako např. hasičů). Jen nevím, co pak Franta pošle bance místo kolaudačního souhlasu. Asi fotografii?

Růst stavebnictví jako oboru leží na bedrech liniových a velkých staveb, kterým tato novela pomohla jen pár slovíčky, ale vnesla opět velkou nejistotu do rozhodování stavebních úřadů. Velkým stavbám nevadí přístup veřejnosti ani proces EIA - prostě dostanou podmínky, a tak je splní. Investorům velkých staveb vadí nejistota, nejednotnost ve výkladu, neschopnost úředníků dělat svou práci - plnit termíny a zejména rozhodovat. Určit co se musí splnit, co je nesmyslné a říci, kdy a za jakých okolností se může začít stavět. A to nemluvím o komplikovaném vyvlastňování, nekonečných výjimkách z obecných požadavků na využívání území a zacykleném územním plánování...

Nejvtipnější je, že samo ministerstvo nyní přiznává, že už začalo pracovat na novém stavebním zákoně. Těším se na viděnou při další novele stavebního zákona - rozumějte před dalšími volbami, aby se zas vykázala nějaká ta činnost.

Autor: Jakub Smejkal | karma: 27.51 | přečteno: 1079 ×
Poslední články autora